Prvňáčci v pohybu

Prvňáčci v pohybu (Petra Kindlová)

Minulý týden se žáci 1.B zapojili do pohybové výzvy, kterou jsem jim jako třídní učitelka vymyslela. Výzva měla jasný cíl – Doveď všechny své spolužáky do školy. Součet tras cesty do školy, kterou běžně každý absolvuje denně tam i zpět, každého žáka včetně mě, dal dohromady 35 km, a to byl náš cíl na týden. Forma pohybu byla libovolná – kolo, koloběžka, pěší chůze, běh, inline brusle… pohybu se meze nekladou. Celá výzva byla zveřejněna v neděli večer s pondělním startem a dobou trvání přesně do neděle.

Čekala jsem cokoli, ale to, co se začalo odehrávat od pondělí, zdaleka překonalo mé očekávání. Rodiče nadšeně posílali záznamy různých sportovních aktivit, včetně fotek nadšených dětí a společně začali zabarvovat políčka v tabulce přehledu, který jsem jim na třídním webu zřídila. Každodenní ranní kontrola ukazovala dětem, zda je někdo překonal, nebo kdo zrovna vede a o kolik. Stal se z toho rituál a základ pro denní plánování aktivit některých rodin.

V mé třídě je 15 dětí, já sama jsem šla příkladem a zapojila jsem se taktéž, protože slovy jednoho z mých malých žáků „by bylo kontraproduktivní, kdyby to paní učitelka nezvládla“. Na začátku jsem si říkala, že když výzvu splní polovina dětí, bude to skvělé, ale my jsme u vybarvení svého řádku neskončili. Probudila se soutěživost a čím dál vyšší čísla u spolužáků provokovala další a další aktivity.
Týden výzvy, který měl za cíl hlavně vytáhnout děti ven a rozhýbat je po tom, co tráví svůj čas převážně doma a u online výuky, přinesl neskutečné číslo. V celkem 14 opravdu zapojených lidech jsme v tomto týdnu dosáhli vzdálenosti 652 km! Rekordmanem a absolutním vítězem se stal Táda, který zvládl za tento týden ujet na kole 94 km.

Už teď se rodiče ptají, co bude dál, co si na ně zase vymyslím… a já si zatím marně lámu hlavu, jak toto překonat.

Jsme "Škola podporující zdraví" a to se nám, myslím, touhle akcí opět podařilo dokázat!